Zdraví

Zdraví je klíčovým předpokladem pro příznivý sociokulturní a ekonomický vývoj jedinců i celé společnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav úplné duševní, tělesné a sociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“ (1). Index lidského rozvoje (HDI) chápe zdraví – vyjádřené indexem očekávané délky života – jako jednu ze tří základních podmínek lidského života a rozvoje (další dvě podmínky jsou: přístup ke vzdělání a zajištění uspokojivé životní úrovně. Zdraví populace se výrazně odráží na celkové velikosti HDI. Zdravá populace je hnacím motorem nejen ekonomického růstu i společenského rozvoje. Je prokázaným faktem, že lidské zdraví je přímo determinováno sociálně-ekonomickými a environmentálními podmínkami člověka, kterými jsou úroveň vzdělání, gender, věk, sociální postavení, pracovní podmínky, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, stálost a výše příjmu a stav životního prostředí, ve kterém lidé žijí (2). Pokud jsou tyto podmínky v nerovnováze, tj. jejich úroveň je nízká, nebo nižší než u průměrné populace, a s negativním dopadem na zdraví, nazýváme to "zdravotními nerovnostmi". Jelikož příčiny zdravotních nerovností netkví primárně v chování jednotlivců ale ve vnějších faktorech, je jev považován za sociálně nespravedlivý.  

 

S ohledem na dostupné výzkumné analýzy projevů zdravotních nerovností v České republice je prokázáno, že zdravotní nerovnosti ovlivňují výslednou úroveň zdraví obyvatelstva a jsou ve většině případů vázány na chudobu a sociální vyloučení. Mezi ohrožené skupiny obecně patří děti a senioři (zejména ti, kteří žijí sami), dále dlouhodobě nezaměstnaní a neúplné rodiny s dětmi.  

 

Dalším faktorem, který je potřeba brát v úvahu v souvislosti se sociálním vyloučením chudobou je etnicita. Vysoký podíl osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách tvoří Romové a při nastavování zdravotních polotik je nutné zohlednit jejich sociokulturní specifika. 

 

Z výzkumů vyplývá, že naděje na dožití je u Romů zhruba o 10-15 let kratší než u většinové populace, novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát a úrazovost mnohanásobně vyšší, než je národní průměr. U Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách je rovněž častější výskyt závažných chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, a infekčních onemocnění, jako je TBC, hepatitida apod. (3)   

 

Na rozsahu zdravotních nerovností se podílí také snížená zdravotní gramotnost, kdy je prokázana korelace mezi nižším dosaženým vzděláním a sociálním statusem a nižší kvalitou životosprávy a celkovým zdravotním stavem.